Africká perla. Divoká příroda. Krásné pláže. Hezké holky. Dobré jídlo. Keňa.
Má cesta do Afriky začínala tentokrát v Dubai, a to pozitivně očkováním proti žluté zimnici a pár tabletami antimalarik, které jsem nakonec po 2. pilulce přestal brát. Důvod? Nejsou až tak zdravá pro tělo, můžete z nich mít lehké deprese, vaše hezké sny se promění v noční můry, kdy vás honí kostka cukru a chce vás sníst…a Michal se komárů nebojí. Do batohu jsem si přibalil Predator repelent, jež je proti místním malárickým potvůrkám jako dělaný a navíc hezky voní (čili se mnou kompatibilní).
Pro info, na platby při cestování používám kartu německé společnosti N26, která má oproti českým výhodnější směnné kurzy a ve verzi Black i cestovní pojištění. Zatím se nedá doručit do ČR, ale máte-li kamaráda v Německu, je možno ji zaslat na jeho adresu. Alternativou N26 může být také karta Revolut. Obě vám uspoří oproti klasickým bankám na bankovních poplatcích i směnných kurzech nějakou tu kačku na žvýkačku a při delším cestování pár tisíc.
Cesta z letiště do Nairobi taxi službou Uber zabere mezi 30 – 45 minutami v závislosti na provozu. Většina ubytovacích zařízení je hlídána ozbrojenou stráží, jakožto ochrana před zloději a teroristickými útoky. Jeden z větších tu byl v roce 2013 v obchodním centru Westgate a nedopadl moc růžově. Proto dnes do spousty obchodů, hotelů a veřejných budov budete muset projít rentgenem.
Město se stále rozvíjí, narazíte na boční ulice bez asfaltu, rozsáhlé venkovní tržiště plné oblečení, obuvi a všemožných cetek, nábytek a pohovky vystaveny na odiv podél cest, kdybyste se náhodou rozhodli vyměnit doma křeslo, ale narazíte také na obchody Baťa. Všude. V Nairobi nezapomeňte navštívit Národní muzeum, David Sheldrick Wildlife Trust, jeden z Masai Mara marketů, či Karen Blixen muzeum.
Po setmění je doporučeno nechodit pěšky a používat k dopravě pouze taxi díky stále vysoké kriminalitě. Při mé cestě pěšky na hotel na mě na křižovatce za centrem houkl chlapík z okna jeho auta, kam že to jdu. Po odpovědi, že na hotel řekl, ať si vezmu taxi nebo to otočím zpátky do centra, jinak se mi něco stane. Neznalý až tak místních poměrů a nemaje na dalších 3 km ani veřejné osvětlení, zvolil jsem taxi.
V dalších dnech jsem vypadl do přírody, za faunou bez plotů a řetězů. Pouze divoká zvěř všude, kam jen oko dohlédne, pár džípů a já ukryt v bezpečí v jednom z nich. Ubytování ve spartansky zařízených stanech pro 2 lidi s jednoduchou toaletou a sprchou byl k této výpravě jako stvořený. Je až s podivem, jak bohatá je fauna a jaké množství jí zde v parku žije v pokoji a míru…tedy do doby, než dostane lev či gepard hlad a žvejkne nějakou zebru či gazelu. Ale jinak uvidíte hrochy, žirafy, hyeny, lvy, gazely, slony, gepardy, krokodýly, levharty, pakoně, buvoly, divoké psy a s trochou štěstí i nosorožce. No prostě pecka.
Po 3 dnech jsem se vrátil zpět do Nairobi, koupil lístek na vlak a pádil směrem na východ do Mombasy, dál od vnitrozemí a komárů, kterým přímořské klima není moc po chuti. Vlak dorazil do Mombasy za tmy asi v 11 v noci. Nevím proč, ale jak Nairobi, tak Mombasa mají vlakovou stanici daleko od města, v Mombase snad 15 km. Naštěstí na nádraží čekají přípojné spoje autobusů, které vás za pár šilinků hodí do centra. Můj autobus vypadal, že svá nejlepší léta už má za sebou. Malá okýnka, vzduch, že by se dal krájet motorovou pilou, hudba v afrických rytmech a slabé zelené světlo vedoucí středem chodby v intenzitě, která testovala kvalitu vašeho zraku ve tmě. Zážitek byl dokonán k dokonalosti při cestě výběrčím jízdného slovy “hey mazungu, how are you doing?” čili “hej bělochu, jak se máš?”.
Další den po prohlídce historické části, známých mombaských klů a místní katedrály už mě nedrželo nic k cestě směrem na pláž. Po asi 7 kilometrové chůzi městem s batohem na zádech a sluncem nad hlavou jsem mávl na místní matatu a nasedl. Matatu je taxi dodávka pro 8 lidí, jež provozuje kdokoliv, kdo má auto. Nemají zastávky, pouze trasu a zastaví každému, kdo si mávne. Je prima sedět namáčklý s 12 lidmi v dodávce pro 8.
Na prvních pár dnů jsem zvolil Bamburi Beach na sever od Mombasy, hned pod městem Mtwapa. Bílé písečné pláže, kokosy, slaná voda, relax, prohlídky okolí a nějaký ten pokec s místními. Slunce docela ostré, ale při mé strategii doladit barvu do odstínu místních prostě ideál.
Po pár dnech pak přesun na jih od Mombasy na pláž Diani Beach, jedny z nejkrásnějších pláží východní Afriky, a to právem. Zvolit ubytování v Diani Backpackers hostelu bylo asi nejlepší rozhodnutí celého výletu. Skvělí lidé, zázemí, čisto, bazén, jídlo, pití, spousta nových přátel ze všech koutů světa, výlety, šnorchlování a moře zábavy a smíchu. Takové dny pak povýší celý pobyt o úroveň výš. Pobyt na Diani Beach se protáhl z plánovaných 3 dnů na asi týden, který stál vážně za to a zůstalo mi z něj několik přátel ze světa, se kterými jsem se neviděl naposled, jak už se mi mnohokrát stalo.
Jednoho večera jsme se chystali ve skupině 12 lidí na párty. Tak, jako všude, i tady je zdejší resort chráněn ve dne v noci hlídači, kteří nás po setmění nepustili za brány hostelu bez toho, aniž bychom si objednali taxi. Po příjezdu hlídač otevřel bránu a vyšel s nataženým lukem zkontrolovat bezpečí okolí. Kamarád z USA byl z toho tak vyděšený, že zatahal za rukáv jednu z místích holek a vyptával se, co že se to děje a před čím nás chce ten chlapík s lukem v ruce vlastně chránit. Inu, někdo má doma Glocka a jinde zase frčí mačety, kopí, luky a šípy.
Pár bodů na závěr
- naočkovat se proti žluté zimnici, žloutence A+B a břišnímu tyfu, doporučuje se vzteklina (venkov) a meningokoková meningitida
- používat moskytiéru a vzít s sebou repelent s 50 % DEET látky
- navštívit Nairobi, Mombasu, safari, pláže a všemožné a nemožné kouty země
- vyvarovat se chůze po tmě
- dbát na hygienu, žloutenka je potvůrka
- smlouvat cenu tuk tuku předem, vždy a všude
- vyzkoušet jízdu matatu
- vyzkoušet místní speciality: ugali, samosa, sukuma wiki, nyama choma
- lidé mluví anglicky a svahilsky
- při jízdě v taxi nemít otevřené okno, jinak hrozí riziko krádeže
- nebrat si osobně oslovení “mazungu” – bílý
- ahoj se řekne “jambo”
