Bengaluru, India

Indie: 08. dubna

Už ani nevím, který den v pořadí dnes máme čili přestávám číslovat. Týden utekl jak voda z vedle protékající stoky. Čeká nás poslední víkend a také poslední pracovní týden v Bengaluru. A pak už hurá domů. Událo se toho dost. Minulou sobotu jsme si dopoledne zašli jako správní buržousti na golf vedle hotelu. Jsme šikovní kluci, takže za chvíli jsme stříleli jak profíci. Jednou jsem málem sejmul i sám sebe, když se mi míček odrazil od boční desky. Nejkraší odpal byl asi 3 metry, to jako když se to fakt pos*alo, nejdelší cca 150. Letící ptáci, pobíhající psi, pán opravující elektriku na boku odpalového hřiště, to vše byly potencionální cíle, které nás nutily se koncentrovat na každou střelu, každý odpal, každý pohyb dlouhé hole číslo 5 a 8.

Odpoledne začalo finále Mistrovství světa v kriketu, Indie vs. Srí Lanka. My se účastnili pouze posledních 30 minut, protože 8,5 hodiny pasivního sportu je přece jen dost. Indie po několika letech opět vyhrála a zařadila se tak mezi 3 státy, kterým se to podařilo za kriketovou historii aspoň dvakrát. Celé město vzhůru nohama a ještě uprostřed noci se mi třásla lampička u postele pod taktovkou basů z hotelového baru v přízemí.

V neděli ráno jsme si pak přivstali před sedmou hodinou na jógu. Čekal jsem meditaci, postup do dalšího levelu vědění, popř. že si konečně dokážu olíznout loket. Nakonec se z jógy vyklubalo prosté protáhnutí zad, které dělám téměř každou rozcvičku ve fitku. Jen s tím rozdílem, že teď jsem byl mrzutý a rozespalý. Na druhou stranu cvičitelka byla šikovná a pohledná. Párkrát se při cvičení dokonce dotkla Martina. Byl z toho nadšený. Mezi námi, pouze jej opravovala, protože zas něco dělal blbě.

Po zbytek dne jsme pak už jen relaxovali, nějaká ta opalovačka, menší nákupy a po nich zběsilá jízda zpět na hotel rikšou. Řidič nejenže jel jako blázen, ale navíc si zpíval a tancoval se sluchátkami v uších, nedbaje na provoz kolem něj. Nová rikša napovídala, že s tímto přístupem se nedávno zřejmě někde s tou starou vysekal.

Bengaluru, India
Bengaluru, India

V pondělí byl hinduistický svátek, který jsme věnovali výletu do města a botanické zahrady, kde se dá normálně dýchat. Chtěli jsme stihnout daleko více památek, ale čerstvý vzduch nás na dlouho dokonale zaujal.

V průběhu týdne jsme ještě nakoupili nějaké to ovoce, mezi nímž byly i melouny. Pokoje bez nožů a roky pilované Taekwon-do nás přimělo použít nějakou tu bojovou techniku a rozpůlit si melouny ručně malíkovou hranou. Nevím, kdo z nás byl víc úspěšný, zda já, který do něj švihl dvakrát, abych dostal dvě krásné půlky nebo Martin, který švihl jen jednou a pak jsme ze země jedli meloun, který byl na sračky. Holt někdy je méně více.

Od úterý až do pátku jsme pak pokračovali dle pracovního plánu. A to je vlastně dnes. Pátky tady snad všichni mívají morálku jak v sobotu. Ze začátku se týmu nějak nechtělo se do čeho vůbec opřít. No co, to je přece normální, je pátek, ne? Tak jsme je v práci zdrželi o 2,5 hodinky víc. Tak protáhlé xichty jsem už dlouho neviděl. Někteří se i na tajňačku online ptali, kdy že jako už skončíme.

Tak a teď je 8 večer a nás už jen čeká posilovna a další 2 melouny.

Leave a comment

Your email address will not be published.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.